Kýl Titaniku byl položen v loděnicích firmy Harland & Wolff na
Queen´s Islandu u Belfastu 31. března 1909. Titanic se stavěl pod
největším portálovým jeřábem na světě bok po boku se sesterským
Olympikem. Tři tisíce mužů usilovně pracovalo po dva roky a 31. května
1911, když Olympic již vyplouval na svou první plavbu přes oceán, byl
Titanic spuštěn na vodu. Třináct minut po poledni se obrovitý trup dal
na skluzu do pohybu a za dvaašedesát sekund se již pohupoval na hladině Irského
moře. Slavnostní akt sledovaly z nábřeží velké davy diváků a pozvaných hostů.
Byl mezi nimi i J. Pierpont Morgan, který za tím účelem přijel z Londýna, kde
právě pobýval. Společnost White Star Line dokonce najala pobřežní parník k
převozu stovek hostů do Belfastu, aby mohli být svědky velké podívané.
Za deset měsíců, 2. dubna 1912, Titanic úspěšně prošel zkouškami
prováděnými pod dohledem úředníků ministerstva obchodu, které podle britského
zákona o obchodním loďstvu představovalo hlavní dohlížecí instituci. Za pomoci
remorkérů vyplul Titanic z Belfastu z Victoriiným kanálem do Irského
moře, kde vykonal několikahodinovou plavbu, při níž byla přezkoušena všechna
jeho zařízení, včetně radiotelegrafické aparatury.
Po celou dobu byl jednou z nejdůležitějších osob na palubě Thomas Andrews,
výkonný ředitel loděnice Harland & Wolff. Podle vyjádření řady zasvědcených
současníků byl považován za pravděpodobně nejlepšího lodního konstruktéra té
doby. Andrews vtiskl Titaniku pečeť svých schopností a tvůrčí invence
jako snad žádný lodní architekt. Krátce po půlnoci ve středu 3. dubna
Titanic dorazil do Southamptonu, odkud se měl za týden vydat na svou
první cestu přes oceán. Byl umístěn ve zvlášť pro něj určeném kotvišti a
velikost nové lodi brala dech všem přihlížejícím. Titanic čněl nad
nábřežím jako skalní útes. Ostatní plavidla v přístavu, mezi nimi i řada velkých
parníků, se náhle jako by zmenšila.
Titanic byl uvázán v Oceánském doku a po několik dnů probíhala
kontrola všech jeho zařízení pracovníky ministerstva obchodu. Byly prohlédnuty i
záchranné čluny, rakety k nouzovým signálům a všechna další záchranná zařízení.
Vše bylo shledáno v pořádku a odpovídalo platným předpisům. Kontrolu prováděl
hlavní inspektor ministerstva kapitán Clark. Všechno musel vidět a sám prověřil
vše, co patřilo do jeho kompetence. Žádné prohlášení, ať bylo od kohokoli,
nepokládal za dostačující.
Až do vyplutí přicházel z hotelu, ve kterém byl ubytován, každé ráno na
palubu i Thomas Andrews a do pozdních večerních hodin jednal s majiteli, předáky
pracovních čet, strojníky, dodavateli, neměl minutu klidu.Všímal si každého
detailu, nic neuniklo jeho zkušenému oku. Procházel chodbami, jídelnami, salóny,
kajutami, radil při rozmisťování stolů, židlí, polic, žebříků k palandovým
postelím ve III. třídě, elektrických ventilátorů. Prohlašoval, že nemůže být
spokojen, dokud vše nebude v absolutním pořádku. 9. dubna napsal své ženě:
"Titanic je nyní téměř hotový a věřím, že až zítra vyplujeme, bude
dělat staré firmě čest." 10. dubna přišel na palubu už v šest hodin ráno a
provedl poslední inspekci nové lodi. Byl spokojen. |
| Titanic krátce před spuštěním na
vodu.
Konstruktér Thomas Andrews
Stavba Titaniku
Stavba Titaniku
Stavba Titaniku
Dokončování stavby
|